KRAJSKÉ LISTY: 60 miliard Kč. Tolik zaplatíme ročně exekutorům.

Poslanec Jan Chvojka z ČSSD ve čtvrtečním Hyde parku České televize promluvil o exekutorech a pokusu o omezení jejich zisků. V Česku jim totiž ročně zaplatíme až šedesát miliard korun, přičemž většina peněz jde na odměny advokátům.

 

To by se mělo změnit. V bagatelních sporech by se právníci měli dočkat jen odměny v řádu stovek korun. Chvojka se také vyjádřil ke státnímu patronátu nad exekucemi. „Dlužník by měl zaplatit svůj dluh plus nějaké přiměřené náklady, ale určitě by se dluh dvaceti korun neměl vyšplhat na dvacet tisíc,“ zdůraznil v pořadu Chvojka. Právě to by měla řešit novela, kterou chystá. Stejně tak by byl rád, kdyby zcela zmizely excesy, kterých se někdy exekutoři dopouštějí. „My jsme toho názoru, že by ty pokuty měly být tvrdší,“ podotkl dále Chvojka. Klidně by prý mohly dosáhnout i milionu korun.

Česko se přibližuje jiným zemím

Také by rád prosadil souhlas manžela či manželky s půjčkou, kterou by si manžel či manželka chtěli vzít. „Ideální by bylo, kdyby tento souhlas byl podepsán přímo v bance,“ podotkl Chvojka s tím, že je připraven tento bod ještě navrhnout. Řešily by se tím situace, kdy manžel či manželka teprve až u rozvodu zjišťuje, jak zadlužena je jeho „polovička“. Do dvaceti tisíc korun za rok by se podle Chvojky mohlo půjčovat bez souhlasu manžela či manželky.

 

Především je ale třeba zabránit jiné věci. U bagatelních dluhů, jako třeba za nezaplacení jízdného, je třeba omezit odměny advokátů na několik korun, přesněji 600 až 900 korun. Za jeden úkon by měl právník obdržet tři sta korun. Pokud by šlo o složitější spor, měl by soud stanovit odměnu podle kontextu. „To by se týkalo sporů do deseti tisíc,“ uvedl Chvojka. V Německu se prý za jednoduché úkony účtuje 42 eur, takže Česko se v tomto přibližuje jiným zemím. Dnes přitom v Česku platí, že soud může upravit výši nákladů požadovaných právníky, ale nečiní tak. Chvojka ve studiu ČT poznamenal, že netuší, proč se to příliš neděje.

 

Poslanec k tomu dodal, že již v minulém funkčním období se ČSSD snažila prosadit zjednodušení situace u bagatelních sporů, ale tehdejší pravicová koalice se k nim nestavěla vstřícně. Následně své tvrzení ale korigoval. Návrhy ČSSD spadly pod stůl především proto, že se tehdy sněmovna rozpustila. V této Poslanecké sněmovně má prý legislativní návrh na úpravu exekucí podporu napříč politickým spektrem. „Nemáme za sebou armádu právníků jako mají ministři, ale bereme tento návrh jako vykopnutí k určitému tématu, které je třeba řešit,“ podotkl dále Chvojka. Ten předpokládá, že další opatření v oblasti exekucí může navrhnout i Ministerstvo spravedlnosti.

Státní model nefungoval

V pořadu také zaznělo, že by vymáhání exekucí mělo zůstat pod křídly státu, alespoň podle Chvojky. V devadesátých letech se však ukázalo, že státní patronát nefunguje, na rozdíl třeba od sousedního Německa. Soukromí exekutoři proto v Česku zůstanou, ale Chvojka zdůrazňuje, že nad nimi bude zesílen dohled.

 

Ve tvorbě návrhu na snížení poplatků v bagatelních sporech prý sehrála roli i organizace Člověk v tísni, ale rozhodně to prý není tak, že by tato organizace iniciovala přijetí novely. „Zákonodárnou iniciativu má poslanec,“ podotkl ve vysílání Chvojka.

Neoprávněné exekuce a náhlé životní těžkosti

Čas od času v Česku dochází i k neoprávněným exekucím, ale tuto oblast poslanec nechce upravovat, neboť má za to, že je upravena dostatečně. Lidé postižení neoprávněnou exekucí mají již dnes možnost se bránit.

 

Co ale v případě, že se člověk zadluží ještě v době, kdy je zdravý, později se dostane do invalidního důchodu, ale dluhy musí splácet dále. „V prvé řadě bych se pokusil jednat s tím věřitelem, aby upravil harmonogram splátek,“ uvedl Chvojka. Zákon totiž tuto situaci nijak blíže neupravuje a prakticky by to ani nebylo možné, protože by se muselo posuzovat i to, jak se člověk do těžké životní situace dostal, a tak podobně. „Exekutor vám nemůže sáhnout na životní minimum,“ zdůraznil k tomuto bodu Chvojka.

 

zdroj: Anička Vančová, www.krajskelisty.cz